Ins-správce v.o.s.

Zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce celkem ve výši 1.089,- Kč vč. DPH (jednotlivec) nebo 1.634,- Kč vč. DPH (společné oddlužení manželů) je třeba hradit za každý započatý měsíc od úpadku (včetně měsíce, kdy bylo o úpadku rozhodnuto) do té doby, než nastanou účinky schválení oddlužení. Insolvenční správce za tímto účelem zřídí účet majetkové podstaty, který dlužníkovi sdělí doporučeným dopisem spolu s výzvou o kontaktování insolvenčního správce a předvoláním k přezkumnému jednání.

Oddlužení ve formě splátkového kalendáře trvá běžně 5 let (60 měsíců), u poživatelů invalidního důchodu II. a III. stupně (stanou se během řízení) a starobních důchodců (musí být od počátku oddlužení) trvá 3 roky (36 měsíců) od schválení způsobu oddlužení (schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty), kdy minimální zákonná výše není stanovena, avšak v případě nižního uspokojení než 30 % musí dlužník prokázat, že učinil vše pro maximální uspokojení věřitelů. V případě, že dojde ke 100 % uspokojení nezajištěných věřitelů dříve, než za pět let, řízení se ukončí k měsíci, ve kterém dojde ke 100 % uspokojení věřitelů. V případě, že dlužník uhradí 60 % pohledávek pak také 3 roky (36 měsíců). Insolvenční správce podává pravidelně (nejčastěji každých 6 měsíců nebo 1 ročně) k příslušnému insolvenčnímu soudu Zprávu o plnění oddlužení, kde jsou uvedeny veškeré informace (částka zaslaná na účet majetkové podstaty, výplata zapodstatových pohledávek, částky vyplacené nezajištěným věřitelům, míra uspokojení nezajištěných věřitelů).

Srážky z příjmu v oddlužení jsou prováděny zaměstnavatelem, a to ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. V případě podnikatelů bývá výše určená soudem a dlužník je povinen předkládat jednou ročně daňová tvrzení k ověření majetkových poměrů, nad rámec jeho 6 měsíční povinnost informovat soud a insolvenčního správce. Spočítat si můžete sami na : https://insolvence.justice.cz/kalkulator-splatek/

Dlužník je povinen ze zákona informovat insolvenční soud a insolvenčního správce o veškerých změnách např. doručovací adresy, změny obvyklého místa pobytu, sídla nebo zaměstnavatele, telefonního čísla či emailu, změny osobního stavu (narození dítěte či změna vyživovaných osob, svatba, rozvod atd.), a případně i očekávané dlouhodobé onemocnění (po úrazu atp.). Veškeré změny je třeba doložit příslušnými dokumenty – písemně, na adresu insolvenčního správce a soudu. Je nezbytné, aby byl dlužník pro insolvenčního správce i insolvenční soud kontaktní po celou dobu řízení a řádně spolupracoval.

V první řadě je třeba kontaktovat insolvenčního správce doložit jemu a insolvenčnímu soudu doklady o ukončení pracovního poměru. Dále je třeba zaregistrovat se na příslušném Úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání tak, aby případně nedocházelo k vytváření nových dluhů nehrazením sociálního a zdravotního pojištění. V případě ztráty zaměstnání v průběhu oddlužení, má dlužník povinnost si práci hledat a být zaměstnán či vykonávat jinou výdělečnou činnost. V tomto případě nemůže odmítnout takové zaměstnání, které lze po něm spravedlivě požadovat, pokud mu taková nabídka nastane. V případě výpadku příjmu je možné situaci dočasně řešit darovací smlouvou, či smlouvou o důchodu, kdy třetí osoba poskytuje plnění věřitelům namísto dlužníka. Vše po konzultaci s insolvenčním správcem.

Pokud dluh vznikl před zahájením insolvenčního řízení věřitelé mají 2 měsíce k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení s odkazem na ust. § 136 insolvenčního zákona. Lhůta počíná běžet datem rozhodnutí o úpadku, resp. uveřejněním rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (funkce insolvenčního rejstříku – spouští účinky většiny rozhodnutí bez ohledu na právní moc). K přihláškám věřitelů, které jsou podány později- po lhůtě, insolvenční soud nepřihlíží a přihlášku věřitele odmítá. Tyto pohledávky se pak v insolvenčním řízení neuspokojují. Dlužník současně nesmí poskytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody resp. zvýhodňovat žádného ze svých věřitelů.

Ano je to možné. Dlužník, který je podnikatelem - fyzickou osobou je povinnen při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle ustanovení § 398b Insolvenčního zákona. V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku - zálohovou splátku. Tato se určí jako jedna dvanáctina zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období a je vypočtena ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Poté, co je podáno řádné přiznání k dani z příjmu a doloženy výpisy uz účtu popř. další listiny prokazující skutečné příjmy a výdaje je určena splátková částka - referenční částka. Pokud má dlužník více příjmů je postupováno vždy s ohledem na skutečnost, že je třeba ponechat dlužníku základní částku ( tj. nezabavitelná část příjmů s ohledem na vyživovací povinnosti, kterou nelze srazit při výkonu rozhodnutí či exekuci).

V tíživé životní situaci je možné požádat o snížení splátek či zrušení darovací smlouvy, smlouvy o důchodu. Je třeba sepsat žádost s uvedením důvodů, pro které o snížení splátek žádáte a zaslat k příslušnému insolvenčnímu soudu. Věřitelé, případně v jejich zastoupení insolvenční soud, rozhodnou, po zprávě insolvenčního správce, zda vaší žádosti vyhoví.

Výživné (běžné i dlužné) je dle ust. § 169 odst. 1 písm. e) pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a jako taková se uspokojuje v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (přednostně). Do rozhodnutí o způsobu oddlužení (schválení splátkového kalendáře) je dlužník povinen hradit běžné výživné sám ze svých příjmů. Po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je výživné hrazeno prostřednictvím insolvenčního správce z finančních prostředků zaslaných dlužníkem na účet majetkové podstaty.

Nemovitý majetek prodává insolvenční správce v případě schválení oddlužení ve formě splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty za předpokladu rozhodutí o zpeněžení takového majetku a to z důvodu, že je jednak předmětem zajištění ( pokud některý z věřitelů uplatní právo ze zajištění tedy přihlásí svoji pohledávku jako zajištěnou majetkem dlužníka, tato pohledávka nevstupuje do splátkového kalendáře), nebo pak se jedná o nadlimitní bydlení a jeho prodej na návrh návrh věřitelů schválí insolvenční soud. V konkursním řízení, které je likvidační formou úpadku, se prodává veškerý majetek dlužníka bez ohledu na to, zda je fyzickou či právnickou osobou.